CHLORID SODNý GRIFOLS 0,9% - Liều dùng

Liều lượng của thuốc: Chlorid sodný grifols 0,9% Solution for infusion

Chung: electrolytes
Hoạt chất:
Nhóm ATC: B05BB01 - electrolytes
Nội dung hoạt chất: 9MG/ML
Bao bì: Bag


Tento přípravek Vám bude podáván zdravotníky.

Je určen k nitrožilnímu podání infuzí.

Váš lékař rozhodne o množství tekutin a rychlosti a délce podávání infuze v závislosti na Vašem věku,
tělesné hmotnosti a zdravotnímu stavu. Obecně se doporučuje podávat roztok průměrnou rychlostí
infuze 40 až 60 kapek za minutu (120–180 ml/h).

Při podávání tohoto roztoku je nutné vzít v úvahu celkovou denní potřebu tekutin. Denní doporučená
dávka tekutin je následující:
- dospělí: 25–35 ml/kg
- děti: méně než 10 kg tělesné hmotnosti: 100 ml/kg
mezi 10–20 kg tělesné hmotnosti: 1000 ml + 50 ml/kg na každý kg nad 10 kg
více než 20 kg tělesné hmotnosti: 1500 ml + 20 ml/kg na každý kg nad 20 kg


U dospělých je maximální denní dávka tekutin 40 ml/kg (což odpovídá množství sodíku 6 mmol/kg),
přičemž tato dávka nemá překročit 3000 ml, a maximální rychlost infuze je 5 ml/kg/h. U dětí je zřídka
potřeba více než 2500 ml u chlapců a více než 2000 ml u dívek.

V případě akutního snížení objemu krevní plazmy (např. při hrozícím nebo probíhajícím
hypovolemickém šoku) musí být množství roztoku 3- až 4násobkem ztráty krevního objemu.

Pokud je tento přípravek používán jako nosný roztok pro podání kompatibilních léčiv a elektrolytů
závisí podávaná dávka a rychlost infuze na druhu a dávce předepsaného léčivého přípravku.

Jestliže jste užil/a více přípravku Chlorid sodný Grifols 0,9 %, než jste měla

Podání nadměrného množství 0,9% roztoku chloridu sodného může vést k přetížení tekutinami
(hypervolemii, hyperhydrataci) a/nebo přetížení solemi (hypernatremii a hyperchloremii) (viz bod 4).
Pokud k tomu dojde, musí být podávání ukončeno a musí být zavedena vhodná terapeutická
protiopatření.

Pokud dojde k přetížení tekutinami (hypervolemii, hyperhydrataci), může se u Vás objevit plicní
a/nebo periferní otok a jejich následky (srdeční selhání).

Při nadměrném nitrožilním podání sodíku se u Vás může rozvinout hypernatremie (vysoká hladina
sodíku v krvi) vedoucí k intracelulární dehydrataci (ztráta vody z vnitřní části buňky do vnějšího
prostoru, která by mohla vést k vysušení buňky), která musí být léčena na specializovaném pracovišti.
Jestliže se tento stav rozvine, může se u Vás objevit nevolnost, zvracení, průjem, břišní křeče, žízeň,
snížená tvorba slin a slz, horečka, pocení, zrychlený srdeční tep, vysoký krevní tlak, bolest hlavy,
závrať, neklid, podrážděnost, slabost, lipotymie (přechodná ztráta vědomí), záškuby a ztuhlost svalů,
spavost, zmatenost postupující do křečí, kóma, selhání ledvin, otok mozku, periferní a plicní otok,
zástava dechu a smrt.

Za několik dnů po úpravě příliš závažné hyponatremie (nízké hladiny sodíku v krvi) a/nebo po příliš
rychlé úpravě hyponatremie se mohou objevit závažné neurologické komplikace, např. osmotický
demyelinizační syndrom (onemocnění mozku vyvolané těžkým poškozením myelinové pochvy
mozkových buněk) (viz bod 2). Jestliže se tento stav rozvine, mohou se u Vás objevit následující
postupující klinické známky: zmatenost, poruchy řeči a/nebo polykání, slabost končetin, tetraplegie
(úplné ochrnutí všech čtyř končetin), delirium a nakonec kóma.

Nadměrné podání chloridu může způsobit hyperchloremii (nadměrné množství chloridu) a tím dojde
ke ztrátě hydrogenuhličitanu a rozvoji acidózy. Hyperchloremie často nevyvolává příznaky.
V případech, kdy se příznaky rozvinou, jsou podobné příznakům hypernatremie.

Pokud se tento léčivý přípravek používá jako nosný roztok pro podání kompatibilních léčiv
a elektrolytů, mohou se objevit další známky a příznaky nadměrného množství infuze související
s přidaným léčivým přípravkem. Jestliže k tomu dojde, bude léčba přerušena a budete sledován(a)
kvůli výskytu jakýchkoli klinických známek a příznaků souvisejících s podaným léčivým přípravkem.
Bude Vám zavedena symptomatická léčba a podpůrná opatření.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo
zdravotní sestry.