AFLUDITEN - dávkovanie

dávkovanie lieku: Afluditen Solution for injection

Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Dospělým se optimální dávka a frekvence podání musí stanovit podle individuální terapeutické odezvy pacienta. Je výhodné zahájit léčbu u hospitalizovaných pacientů, není to ovšem podmínkou. U většiny pacientů se doporučuje začínat s dávkou 12,5 až 25 mg (0,5 až 1 ml). Jedna injekce postačí na udržovací léčbu po dobu 4 týdnů, u některých pacientů až 6 týdnů. Dávka by neměla překročit 100 mg. Ukáže-li se, že pacient potřebuje dávku vyšší než 50 mg, měly by se následující dávky postupně opatrně zvyšovat o 12,5 mg.

Použití u dětí a dospívajících

Dětem od 12 let se obvykle podává polovina dávky pro dospělé. Začíná se dávkou 6,25 mg (0,25 ml), tuto možno postupně zvyšovat podle terapeutické odpovědi pacienta.

Pacientům vyššího věku většinou stačí 1/4 až 1/3 dávky pro osoby mladé.

Při přechodu z léčby perorálním přípravkem se předcházející udržovací dávka perorálních neuroleptik sníží a poprvé se injikuje hluboko do svalu polovina ampulky (12,5 mg) AFLUDITEN 25 mg/ml. Stejná dávka se opakuje po 14 dnech a současně se postupně snižuje perorální medikace. Nakonec se přejde na pravidelnou udržovací dávku 25 mg AFLUDITEN 25 mg/ml jednou za 4 týdny. Jen zřídka je potřebné podávat tuto dávku v třítýdenních intervalech.

Způsob podání

AFLUDITEN 25 mg/ml se podává intramuskulárně nebo subkutánně suchou stříkačkou a jehlou.

Použití vlhké stříkačky nebo jehly může vyvolat zákal roztoku.

Příznaky předávkování se projevují zvýrazněním farmakologických i nežádoucích účinků především závažných extrapyramidových reakcí, hypotenze a útlumu. Útlum centrální nervové soustavy může pokračovat až do vzniku komatu a vymizení reflexů.

Příznaky mírného předávkování je neklid, zmatenost a excitace. Při předávkování se má okamžitě přerušit aplikace přípravku a symptomy léčit podpůrnými opatřeními. Objeví-li se hypotenze je vhodné podat léky proti nízkému tlaku; při závažných extrapyramidových reakcích třeba zahájit (a po několik týdnů i pokračovat) medikaci antiparkinsonik. Hemodialýza je neúčinná, terapeuticky efektivní je hemoperfúze.